Články

PELARGONIE MÁ PATENT NA ZDRAVÍ

Legenda praví, že před dávnými časy žila v jižní Africe hlavní kmenová žena Nomzamo. Onemocněla těžkou infekcí dýchacích cest a nikdo nevěděl, jak ji zachránit. Nemocí vyčerpaná se však nevzdala a v lese instinktivně snědla jakousi bylinu. K překvapení všech se její stav zlepšil a infekce při užívání byliny postupně vymizela. Tou bylinou byla pelargonie sidonská, která se stala nepostradatelnou léčivkou v lokálních komunitách. Netrvalo dlouho a věhlas byliny se rozšířil po celé jižní Africe, v 18. století si této léčivky všimli misionáři z Evropy. V roce 1897 navštívil Afriku Charles Henry Stevens na doporučení svého lékaře, aby si zde vyléčil tuberkulózu. Místní léčitel mu podával odvar z kořene pelargonie a za tři měsíce byl Stevens vyléčený. Britská lékařská asociace však jeho léčbu odsoudila jako šarlatánství. Až později klinické studie dokázaly, že bylina má skutečně příznivé účinky na respirační onemocnění, a nejen na ně. V roce 1991 se extrakt z pelargonie začal v Evropě používat k léčbě nachlazení a od té doby byla registrována řada patentů.

MUŠKÁT, KTERÝ NENÍ ZA OKNO

Pelargonie sidonská (Pelargonium sidoides, umckaloabo, African geranium) je vytrvalá bylina z čeledi kakostovitých, příbuzná muškátů, které měly všechny naše babičky za oknem. Dorůstá do výšky 30 až 60 cm a vyskytuje se především v horských a pobřežních oblastech jižní Afriky. Tmavě zelené listy jsou oválného až kopinatého tvaru, s vroubkovaným okrajem. Vzpřímené a na dotek mírně drsné stvoly nesou drobné růžové či fialové květy, uspořádané na jejich vrcholcích. Plody mají tvar tobolky, která se po dozrání rozdělí na tři části a uvolní semena. Nejcennější částí rostliny je kořen, silný a dřevnatý, který obsahuje mnoho látek s léčivými účinky. Při sběru byliny je potřeba opatrnost, existuje mnoho velmi podobných druhů pelargonie, některé i prudce jedovaté. Příroda namíchala pelargonii úctyhodný koktejl: geraniny, kumariny, triterpeny, dále flavonoidy, saponiny a tanin Koncentrace léčivých látek se velmi liší v závislosti na místě sběru, nejvíce jich obsahuje divoká forma, méně pěstovaná. Právě způsob pěstování a následného zpracování u této byliny bývá často nekvalitní, je dobré si přípravky z pelargonie kupovat od renomovaných výrobců.

Z AFRICKÉHO JIHU

V této části se většinou věnujeme využití v čínské medicíně, tentokrát tomu však bude jinak. Do Číny se pelargonie dostala až v 19. století, není tedy zmíněna ve starých textech a v čínské medicíně se prakticky nepoužívá. Má však své nezastupitelné místo v africkém léčitelství, především na jihu kontinentu. Domorodé kmeny ji zde po staletí využívají k léčbě respiračních infekcí, jako je například chřipka, nachlazení či zánět dýchacích cest. Pomáhá také při průjmu, nevolnosti a bolestech břicha. Hojí drobné rány na kůži, vředy, akné či ekzémy. Dále pozitivně působí při léčbě artritidy, revmatu, chronické únavy a malárie. Afričané využívají především její kořen, ale také čerstvé či sušené listy. Z čerstvých popíjejí čaj, sušené používají do koupele, na žvýkání proti bolesti v krku a smíchané s vodou jako obklad na rány či štípance.

KARIÉRA STOUPÁ

V našich končinách si pelargonie své místo teprve hledá, výzkumy jsou v začátcích, stejně jako klinické studie. Nejčastěji se v západní medicíně bylina využívá na respirační infekce ve formě tinktur, kapslí, tablet či pastilek. Některé studie poukazují na pozitivní vliv na imunitní systém a u zánětu močových cest. Prokázané jsou i další protizánětlivé a antivirové vlastnosti. Triterpeny vykazují antioxidační účinky, které chrání buňky před poškozením. Užívání doplňků stravy s pelargonií zkrátilo délku trvání nachlazení (o 21 %), byl zaznamenán příznivý vliv při léčbě zánětu středního ucha u dětí a ukazuje se, že bylina by mohla být účinnou prevencí proti infekcím u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. V přípravcích Energy naleznete pelargonii jako součást „velké pětky“ bylin v přípravku Offtusin, který podporuje zdraví dýchacích cest a imunitu.

Ondřej Veselý, Vitae - Magazín Energy, 9/2024

HIPOTERAPIE

Koně. Zvířata, která Jung viděl jako symbol fyzického těla. Koně – bytosti, které jsou na pomezí světů. Dle indiánských legend nás bílý kůň nese k duchovnosti, hnědý k pochopení zemských zákonitostí a černý do nevědomí nebo podsvětí. Oni toho umí ale o mnoho víc! Dokáží zesilovat lidské emoce, svojí extrémní empatií zrcadlí naše nejvnitřnější pocity, ale i záměry, mohou vyvažovat náš duševní nebo fyzický hendikep. A také léčí. Jsou schopni dodat sílu nejen duši, ale i tělu. S pomocí pohybu koňského hřbetu, který se hýbe všemi směry naráz, v každém okamžiku nahoru, dolů, doleva, doprava, dopředu i dozadu. K tomu ještě obrovská síla proudící z koně do člověka, který na něm sedí.

PRO DĚTI I DOSPĚLÉ, PRO KAŽDÉHO

Tak děláme terapie. Z didaktického hlediska je možné rozdělit je na léčbu těla a duše, ale pouze z didaktického! Duši od těla oddělit nelze a ani není radno to zkoušet. Jak by mohlo být spokojené dítě, které pouze leží, zatímco jeho kamarádi běhají po venku? Jak se asi cítí jeho máma, jeho táta, kteří vidí pokroky dětí stejného stáří? Děti s poruchou autistického spektra, s ADHD, děti vyloučené z kolektivu, osamocené pro svoji jinakost… Těm všem můžeme s pomocí koní usnadnit život. A pak jsou tady dospělí. Ti, kteří mají potíže s pohybem, ti, kteří mají koně jako náhradní nohy. Ano. I toto jde. Vysvětlím to na příkladu, situaci, která se doopravdy stala. Naložili jsme na koně pána, asi 30letého vozíčkáře, a jeli s ním do lesa. A tam, mezi stromy, přišla ona památná věta: „Tak tady jsem už 6 let nebyl.“ Kůň projde téměř vším, vozík projede pouze po dobře upravené cestě. Takže asi tak.

PARAJEZDCI

Do hipoterapie patří i sport hendikepovaných. Tyto lidi naučíme jezdit na koni, samostatně jej zvládat, a například účastí na soutěži náš nejúspěšnější jezdec Petr Šindelář našel smysl svého života. Ale i když to nejde tak daleko, klient se naučí vydržet, máknout, a u toho vnímat a brát ohled na svého parťáka. A to je nesmírně cenné. Všichni parajezdci, které znám, našli uplatnění v běžném životě. Pracují, mají rodiny a žijí tak, jak chtějí. K tomu jim dopomohli i koně.

REHABILITACE V SEDLE

Jak tedy probíhá hiporehabilitační jednotka? Předem připravený (tj. vypohybovaný a osedlaný madly nebo sedlem) kůň je přiveden k rampě, ze které nasedne pacient. Při tomto rizikovém úkonu mu pomáhají pomocníci. U některých urostlých spastiků – tedy lidí, kteří jsou ochrnutí a mají křečovité stažení svalů, je potřeba až 8 pomocníků, alespoň zpočátku. Podle toho, jak se stav zlepšuje, může jich být míň a míň. S pacientem se necvičí, veškeré „cvičení“ obstará svým pohybem kůň. Ačkoli se to nezdá, tak sedět na kráčejícím koni je totiž i pro zdravého člověka zpočátku pořádná výzva. Když někteří rodiče tlačí na to, aby jejich dítě máchalo při léčbě rukama, tak je prostě na chvíli na koně posadíme, a ono je to přejde. Pacienti, kteří nezvednou vleže ani hlavu (a je jedno, jestli jim je 6 měsíců nebo 6 let), jezdí na koni vleže na břiše a jsou jištění z obou stran. Hlavu mají na zadku koně, takže koukají přes jeho ocas, a obvykle velmi brzy začnou zvedat hlavu, protože pohyb koně stimuluje svaly kolem páteře a podporuje vertikalizaci. Pak sedí, vstanou a často nakonec i chodí… Samozřejmě, že u takto závažně postižených pacientů není hipoterapie jedinou léčebnou metodou. Například cvičení podle Vojty nebo Bobatha mají společně s hipoterapií daleko větší efekt než samostatně. A navíc, děti koně obvykle milují.

PORUCHY POZORNOSTI, ADHD, BOLEST DUŠE…

Kůň ale umí podpořit i psychický vývoj člověka. Například raketově startuje pozornost. Takže děti s jakoukoli poruchou pozornosti mohou s pomocí koně výrazně zlepšit svoje školní výsledky. Kromě toho se také naučit respektu k osobnímu prostoru, trénovat představivost… Například: Než dojdu k cíli, musím s koněm překročit překážku, a u toho si hlídat, aby mu někdo nevlezl do cesty, kontrolovat projevy svých emocí – a to jak hněvu, tak náklonnosti, což je velmi důležité třeba pro lidi s mentálním hendikepem. Navíc – na koni jen tak někdo nejezdí! Takže tato terapie pomůže člověku i na sociálním žebříčku. S koňmi se dá i vysloveně léčit duše. Jedná se o práci s klienty s psychiatrickými nemocemi, kde kůň pomáhá jakoby „odemknout“ zamčená místa s někdy i léta trvající bolestí u depresivních pacientů, nebo s traumaty u agresivně se projevujících lidí. V řadě dalších situací nastavuje zrcadlo, pomáhá hledat další cesty, kudy dál v životě… Psychoterapie asistovaná koněm je fascinující oblastí koňských terapií.

 A CO TEN SPORT?

U nás v DORADU (spolku pro hiporehabilitaci) jezdí všichni. Je jedno, jestli mají ruce, nebo ne, jestli mají jednu nohu, nebo obě ochrnuté. Jezdí děti s ADHD, s mentálním hendikepem, i děti tzv. „divné“. Ano, právě ty, které kolektiv vytlačí, šikanuje, osočuje, právě tyto děti naši koně učí vnitřní síle, odvaze, tahu na branku, důslednosti, sebedůvěře. Zažívají s nimi prohry i úspěchy, po pádu (tom opravdovém) musejí vyskočit a znovu nasednout a je nádherné pozorovat, jak se nám mění před očima. Z vystrašených, uplakaných dětí se postupně rodí nádherné a zocelené osobnosti. Stačí jediné. Milovat koně a toužit jezdit.

PROSTĚ LÁSKA

V naší republice existuje celá řada hiporehabilitačních pracovišť. Mnohá z nich odvádějí vynikající a velmi obětavou práci. DORADO je trochu zvláštní v tom, že už 25 let pracujeme dobrovolnicky. Ano, máme potřebné kurzy, vzděláváme se, ale nikdo tam není zaměstnán. Princip, který uplatňujeme, říká: Každý DORADU věnuje všechno, co může. Čas, nápady, práci, finance, tvůrčí invenci… Co za to máme? Strašně nás to baví. Vidět výsledky práce na posunu ve zdravotním stavu našich klientů je ta největší odměna. A taky koně. Být s nimi, pracovat s nimi jako s partnery, kteří velmi dobře vědí, co dělají a proč, s partnery, kteří se vzdali svobody pro nás, lidi. My je potřebujeme. My je milujeme. A hýčkáme si je. Rehabilitační kůň je mistr ve svém oboru, je penězi nezaplatitelný.

ÚKOL NA ZÁVĚR

Až někde uvidíte, že se léčí s pomocí koní, zkuste sledovat výraz zúčastněných. Pozornost koně, jeho klid a vnitřní soustředění, radost jezdce, jeho chvění v očekávání věcí příštích, koncentraci vodiče koně a pomocníka držícího klienta, cílené myšlení i profesionalitu terapeuta, který terapii vede. Vše vypadá, jako kdyby se nic nedělo. A zatím se přesouvají galaxie.

MUDr. Alexandra Vosátková, Vitae - Magazín Energy, 9/2024

V těle máme dva druhy cév. Tepny a žíly. Rozdíl je v tom, že tepny posouvají krev od srdce, a žíly k srdci, a kromě toho tepny mají ve svojí stěně svalovinu, kterou posouvají krev aktivně. U srdce jsou tepny vskutku obří. Například taková aorta je silná jako naše dva prsty. A jak se postupuje dále do periferie, tepny se zužují a zužují, až přejdou do kapilár. Kapiláry jsou zvláštní záležitost. Jsou totiž dírkované. A navíc je před nimi svěrač, ke kterému vede nervík. Dírky jsou tak velké, aby se jimi protáhla bílá krvinka, ale nikoli červená. Také se tudy filtruje krevní plazma, ze které takto vzniká lymfa. A ta potom omývá buňky, jež si z ní mohou vzít, cokoli potřebují, a vylučují do ní výsledky svojí činnosti jako bílkoviny, hormony, ale i odpadní látky. Takto použitá tekutina se pak sbírá do mízních – tedy lymfatických cév, putuje skrze lymfatické uzliny – kde se filtruje a zbavuje nečistot, až se ve velkých žilách přimíchává zpět do krve, aby ji ledviny a játra očistily. Takže krev, která prošla kapilárou, se na jejím žilním konci stává žilní krví a putuje k srdci. To je koncert, že? Vše se ale může pokazit. Například tím, že se stěna cévy poněkud naruší, a pak je tělo nuceno ji zahojit. Udělá to usazováním nejprve krevních destiček a srážením krve, ale také ukládáním cholesterolu. Jako hojení prima, jako skleróza nic moc. Z toho plyne, že velmi důležitým úkolem je zabránit vnitřnímmikroporaněním cév. Díky tomu pak můžeme zlepšit průtok krve. Další, co nám může pomoci v prokrvení, je když kapilární svěrače – vzpomínáte – ty, které jsou před tou dírkovanou kapilárou – přesně reagují na potřeby těla. Jinými slovy ke tkáním se dostane dostatek krve, protože ji nic nezabrzdí.

VITAMARIN
S tím vším souvisí Vitamarin. Jak? Nejprve se musíme seznámit s jeho složením. V podobě oleje z malých rybek obsahuje čisté omega-3 mastné kyseliny. Ty, které se tak těžko získávají z potravin. Kromě mořských ryb je najdeme v mořských řasách nebo avokádu a některých druzích ořechů. Jsou velmi důležité pro stavbu buněčné stěny, a tak redukují možnost poškození buněk, nejenom cév. Posilují zdraví srdce – zajišťují jeho normální činnost a zmenšují riziko infarktu. O to jsou důležitější pro pacienty s ischemickou chorobou srdeční, u stavů s abnormálně zvýšenou hladinou triglyceridů v krvi – tzv. hypertriglyceridémií (HTG). Omega-3 kyseliny se podílejí podstatnou měrou na celkovém kardiovaskulárním zdraví, snižují krevní tlak, jsou důležité pro zdraví cév, ke zlepšení inzulinové rezistence. Upravují hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi, zabraňují krevním sraženinám. Kromě prevence infarktu zmírňují i riziko mozkové mrtvice. Také podporují myšlení a paměť – jsou nezastupitelné pro normální vývoj a činnost mozku, pomáhají v boji s úzkostmi a depresemi, bránit ztrátě paměti u seniorů a poškození kognitivních funkcí. Vypadá to, že omega-3 jsou téměř všelék, ale nic není na všechno. Přesto mají ještě další účinky: přispívají k udržení normálního stavu zraku, regulují záněty – působí protizánětlivě – následně ulevují od bolestí, snižují chronické záněty mj. u těchto autoimunitních onemocnění: Crohnova choroba, revmatoidní artritida, lupénka, roztroušená skleróza. Prospěšné působení omega-3 kyselin může vést k tak významnému snížení obtíží, že je poté možné ponížit dávkování klasických chemických léčiv proti zánětu a bolesti. A to zdaleka není všechno… Rybí olej, jak známo, obsahuje vitamin D. A to je velmi, velmi důležitý vitamin, který evropské populaci výrazně schází. To je nějakých účinků, že? A ještě zdaleka nejsou všechny!

CELITIN
Nicméně my se nyní podíváme na další produkt, který si zasluhuje naši pozornost. Celitin. Jedná se o extrakt z Ginkgo biloba. Ten je notoricky známý jako prostředek k povzbuzení mozkové činnosti a také zlepšení periferního prokrvení. Užívá se tedy všude, kde je potřeba podpořit krevní oběh. Například u zhoršeného prokrvení očí, rukou (chladné ruce), nohou (poruchy typu bércových vředů), ale i třeba ledvin a zejména mozku. Díky tomu může zlepšit mozkovou činnost, a to natolik, že jej objevila a běžně používá i západní medicína. V Celitinu je ale navíc ještě pupečník asijský (Centella asiatica) – gotu cola. Také tato bylinka posiluje prokrvení mozku, myšlení, soustředění i paměť. Navíc se používá u potíží se srdcem. Pokud tedy shrneme výše uvedené, ukazují se Vitamarin spolu s Celitinem jako dva synergické produkty u nejrůznějších srdečně-cévních onemocnění. Kromě toho se díky nim zlepšuje mozková činnost. Rozdíl je v rychlosti působení. Vitamarinu to déle trvá, ale zase je jeho účinek dlouhodobější. A právě proto je kombinace obou produktů velmi dobrou volbou. Přeji vám, aby vaše krev volně proudila všude tam, kde má být, a vaše dny tak byly plné šťavnatosti.

MUDr. Alexandra Vosátková, Vitae - Magazín Energy, 9/2024

chřipka – kašel – rýma – angína...
prevence – boj s bacily – rekonvalescence

Imunita je slovo, které je několikrát skloňováno lékaři i laiky. Svádíme na její poruchy naši únavu, vyčerpání i přepracování, anebo ji díky tomu všemu máme doopravdy narušenou. A proto se ptáme, jak je možné, že někdo onemocní při první plískanici a jiný člověk nemá potíže ani uprostřed třídy nemocných dětí?“ Odpověď se zdá být jednoduchá, ale jak poznáte z dalšího textu, není tomu zcela tak. Musíme jít více ke kořenům věci a o tom je tato brožurka. 

Zdrava_silna_imunita_ENERGY_WEB (2)